Spoustu lidí, co jsem na cestě potkala, zajímalo, co mě to napadlo, vyrazit sama na takovou cestu. Odpověď je jednoduchá – přes léto mívám dva měsíce volna, nerada sedím doma a koukám z okna, a většina mých přátel nemá čas se k podobným tuzemským šíleným nápadům přidat, neboť poznávají svět jinde a jinak. A sama jsem nebyla, manžel byl neustále na příjmu a pomáhal mi shánět kontakty na ubytka, a když došla mapa, dělal mi navigátora a byl vůbec naprosto báječný jako řídící středisko. Doporučila bych ho všem, ale neudělám to, není na půjčení :-) 

Oproti původnímu záměru jsem začínala namísto z Plzně z Brna, a namísto na začátku července téměř v jeho polovině, protože mě s prvními prázdninovými dny postihlo nepříjemné nachlazení, které pak chytil manžel, který potřeboval řádnou péči a nešlo tedy odjet, znáte to :-) V Brně se navíc jela jízda městem na bruslích, o kterou jsem nechtěla přijít. 

Na cestě jsem vydržela osmnáct dní, než jsem si jednoho rána za Litoměřicemi řekla, že to už stačí a jede se domů, čistého cestování na kole bylo 14 dní, na víkendy za mnou jezdil manžel, aby i on měl nějakou tu dovču a vychutnal si krásy vlasti (a hrůzy cestování hromadnou dopravou, ale to je jiná kapitola :-) Víkendy byly tedy odpočinkové a turistické, všední dny sportovní a cyklistické. 

Záměrem bylo projet a poznat co možná nejvíc tras k bruslení, o kterých jsem do té doby jen slýchala od domácích lidí z těch končin a nebo četla ódy na internetu Ó jak krásně se jim tam inlajnuje. Záviděla jsem a chtěla to vidět na vlastní oči a zakusit na vlastní kolečka. A tak jsem jela a o všech trasách, co jsem projela, jste měli možnost číst. Ze svého seznamu jsem neodškrtla jen trať v Chomutově a v Ostravě, do které jsem sice už i měla namířeno, ale nakonec jsem přeplánovala a skončila v Novém městě na Moravě. A stezka v Třeboni mi ještě unikla, tu jsem tam nějak nenašla :-) 

Za těch 14 dní cestování jsem ujela 1063 km, ozkoušela spoustu ubytoven a chatek v kempech, potkala báječné lidi, sportovce i nesportovce, a projížděla krásnými místy v naší malé zemi. Bála jsem se jenom jednou, to když les, kterým jsem jela, pořád houst a houstl, cesta stále stoupala děsným krpálem vzhůru, kilometr za kilometrem a nikde ani živáčka, nebylo to příjemné, člověk si začne připadat jako zajíc, a nahoře, když konečně cesta zplacatěla a umoudřila se, vzbouřil se mi zadní plášť mého věrného Šemíka a prdl a duše rázem taky a tak jsem se přestala bát lesa a spravila si defekt na bicyklu a pak už to bylo dobré. A pán v servisu, kam jsem ten pátek stačila před zavíračkou dojet, mluvil cosi o emancipaci a jak je to děsné, že si ty ženské už i kola chtějí spravovat samy, a nedovolil mi si ty pláště odnést a vyměnit, ale udělal to sám a úplně mazácky a na cestu jsem dostala hrst bonbónů. A dodnes na něj v dobrém vzpomínám, protože to kolo po výměně plášťů, co mi doporučil, zlehklo tak o pět kilo.  

A to je ode mě pro toto léto z Kola Okolo všechno, přeji vám všem spoustu super uskutečněných plánů a snů a jízd kdekoli, kde se dá bruslit a nejen bruslit, připomínám, že existují brožurky jednotlivých krajů, kde jsou pro nás bruslaře přímo trasy, kam jít jezdit, ptejte se po nich, je to bezva věc. Tak ať vám to frčí, zdravím, Darča M.

Přidejte i vy váš tip na bruslení a získejte 300Kč šek od JBsportu.
Automaticky se tak dostanete do losování o šek na 2000 Kč od CK Trip a CK KUDRNA.