Registrovat | Proč registrace

Přidat článek

Home | O nás | Napište nám | Odkazy | Webkamera | Galerie | Diskuze

Adrenalin v Berlíně

Teď jsem v tranzu... jsem nakročeném, naspeedovanej adrenalinem a připravenej na všechno. PRÁÁSK!! A jedeme, dupeme, letíme...chytit první vlak, HNED! Pokřikujeme na sebe s klukama. Po nějakých 50m slalomu mezi pomalejšími jsme na konci prvního vlaku a divíme se tak volnému tempu. Asi po 100m Honza nastupuje a jdeme na čelo. V druhém pruhu se utvořil zhruba stejně rychlý vláček. Blíží se pravá zatáčka. Křičím na kluky:,,Jdeme do prava (nevim jestli se to náhodou nepíše dohromady ;) ) !" A přejíždím ostrůvek z kočičích hlav.Vybíhám zatáčku a jsem na čele vláčku, který jel v pravo (nevim jestli se to náhodou nepíše dhromady ;) ). Kluci měli problém s přejetím do druhého pruhu a museli to vzít skrze lidi... muselo to bejt docela akční ;) Zachvilku už Honzíka zase vidím ve vláčku za sebou. Zanedlouho předjíždíme několik osamělých jezdců, kteří se z nezjištných startovali z Bčka, nebo dokonce z Ačka? Docela to utíká, na čele se střídáme asi čtyři. Vlak je docela dlouhej, asi 30 lidí. Pořád někoho předjíždíme je to parádička. Lidi kolem trati jsou úžasný, povzbuzujou opravdu vydatně.

Asi po 5ti km v jednom místě trati stojí několik lidí v bílém a ukazujou nám ať přejedeme do druhého pruhu. Když už jsme v druhém pruhu na jejich úrovni, vidíme, že tam došlo ke kolizi bruslaře s cyklistkou,všude po zemi se válí nějaké věci, nejspíš nákup, snad se jim nic vážného nestalo. Všichni jsme to náležitě okomentovali (Fuck, Scheise apod.), ty pojmy projeli vláčkem jako vlna. Po pár km se Honzík ve vláčku dostává přímo za mě a začínáme se krásně střídat na čele ještě s jedním Francouzem. Takhle si krásně jedeme asi 10 nebo 15km a pak přichází ta svině... zatáčka, byla lehce zvlněná a záplatovaná, ale to nebylo to nejhorší. Nejhorší bylo že se v ní předjížděli 2 vláčky, ten co byl uvnitř zatáčky, byl z předjíždění tak u vytržení, že si jaksi zapomněl zatáčet. Já a francouzskej kluk jsme ještě zvládli vyjet, za námi už se jen ozývaly frejmy a karbon skřábající se o asfalt. Zkusil jsem se ohlídnout, ale málem jsem se natáhl taky, ta zatáčka byla opravdu nehezky zvlněná. Otočil jsem se hned jak jsme z ni vyjeli a neviděl jsem nikoho, bylo mi jasny, že sundali i Honzika a doufal jsem, že to nebude chtít nebo muset vzdát. Frantík na mě hejknul a napálil to, tak jsme to napálil s ním a dojeli jsme asi 5ti členej vláček. Střídali jsme intenzivně, ale jen ve třech, ostatní už byli poznamenání předchozí zátěží. Jak jsme jeli nabalovali jsme na sebe další vláčky, které jsme dojížděli. Po několika km jsem se ohlídl, už nás nebylo 7 ale asi 40. Mít v zádech 40 lidí a projíždět za fantasticky motivujícího povzbuzování náměstíčko nacpané lidmi, je FAKTY SUPER... to samé si zkusil i Honzík, hned jak se zvedl napálil to a po chvilce měl za sebou zase parádní vlak, jeho dojmy jsou stejné jako moje, i přes ten ošklivej pád, přijel úplně nadšenej. Asi 2km před cílem jsme se s Frantíkem trhli od vláčku a dali jsme si to ve dvou, střídali jsme se asi po 400m. Posledních 300m jsme dojeli vedle sebe... cílem jsme projeli společně s rukama nad hlavou a s vítězným pokřikem a obrovskou radostí.

Za chvilku dojel ten vláček, kterej jsme tahali... podávali jsme si ruce, vyčerpaně na sebe plazili jazyky a šťastně se usmívali ;). Řekli jsme si, že se uvidíme za rok a že budeme v cíli dřív než letos.
Pak jsem si dojel pro pamětní medaili k usměvavý paní. Říkal jsem si, že se usmívala možná až moc. Když jsem pak viděl fotku z cíle došlo mi, co jí tak rozveselilo... jo, byl to můj obr ;) ... a já si pořád říkal, že ty lidi koukaj na brusle... nojo, příště už na ostro nejedu ;o).

Toto je nejzajímavější část reportáže z Berlínského maratonu. Celou (dloooouhou:-) ji najdete na www.inlajn.cz spolu s dalšími fotografiemi.

Přečteno 1022x

    vyměňme si ikonky: 

Redakční systém MultiCMS

Ladronka portál o in-line bruslení © 2011

RSS

Home | O nás | Napište nám | Tréninkový deník | Odkazy | Webkamery | Galerie | Diskuze