Většina začátečníků má zkušenosti s bruslením na ledě, právě brždění je tam ale odlišné, zvlášť když na ledě bruslíte vždy po rovině. Už jsme několikrát uvedli, že brždění je asi jediný problém při přechodu z ledu na kolečka. Je pochopitelné, že umět zabrzdit je jedna z nejdůležitějších dovedností na bruslích. Je ale důležité nácvik neuspěchat a postupovat chronologicky. Opravdu nemá cenu učit se brzdit, pokud nezvládneme základní bruslařské krůčky. Takže jdeme na to!

Možná to zní trošku legračně, ale tento způsob rozhodně nelze podceňovat, je to regulérní technika, kterou používají i zkušení bruslaři! Výhodou je, že i pokud se vám toto zastavení nepodaří, padáte do měkkého a výrazně tak snižujete riziko zranění. Před zastavením v trávě je třeba snížit těžiště, pokrčit kolena a plynule pomocí krůčků na trávě zastavit. Platí, že čím rychleji na trávu přijíždíte, tím náročnější zastavení vás čeká. Pokud jedete hodně rychle, na trávě už musíte doslova běžet, rychle střídat nohy až do doby, než pomine setrvačnost a vy zastavíte. Důležité je  nepropadat panice a opravdu vydržet "kmitat" nohama. Jak jsem uváděl výše, i pokročilejší bruslaři tuto techniku občas použijí, zejména pokud se musí vyhnout nečekané překážce. Na kolečkových bruslích prostě na místě nezastavíte.

Neortodoxní brždění zahrnuje soubor několika druhů zastavení, při němž k výslednému efektu dojde za pomoci nějakého cizího předmětu, ať už je to zeď, pouliční lampa, hydrant apod. Opět je to velmi účinný způsob, kterým nepohrdne ani zkušený bruslař. Pokud využijeme k zastavení zeď, opět snížíme těžiště, ruce dáme před sebe a při kontaktu se zdí pokrčíme ruce a odrazíme se zpět směrem od zdi. Tento způsob používáme jen při menších rychlostech. Nácvik raději provádíme za pomoci druhého bruslaře, který nám nahradí zeď. Pokud využijeme k zastavení pouliční lampy, najedeme na ní z boku, pokud jedeme zleva, pravou rukou zachytíme sloup lampy, snížíme těžiště a kolem lampy se obtočíme. Tento způsob opět používáme jen při malých rychlostech, jinak hrozí pád nebo zranění ramena.

Spousta i zkušených bruslařů vás bude od tohoto způsobu odrazovat, budou vám radit, ať brzdu odmontujete, že vám bude překážet a že takto se už dávno nebrzdí. Ačkoliv sám tuto brzdu nepoužívám, rozhodně bych nemohl s výše napsaným souhlasit. Je pravda, že pokud se budete chtít věnovat freestyle slalomu, in line hokeji nebo agressiv bruslení, budete se asi muset bez brzdy obejít. Pokud ovšem preferujete jízdu na cyklostezkách, není důvod ji nepoužívat. Zejména zpočátku to pro vás bude nejefektivnější způsob zastavení, později ho můžete kombinovat s ostatními způsoby. Nejdůležitější a asi nejpádnější argument pro používání patní brzdy je šetření koleček. U ostatních způsobů dostávají celkem zabrat.
Nácvik je vhodný začínat při malých rychlostech, při nichž bruslař najde cit pro optimální zatlačení do brzdičky. Před zabržděním snížíme těžiště přikrčením v kolenou. Brusli s brzdičkou (většinou to bývá pravá) předsuneme mírně dopředu, zhruba do nůžkového postoje. Po předsunutí zvedneme špičku brusle a zatlačíme do paty. Nesmíme zatlačit příliš, aby nás odstředivá síla neposlala na zem. Vždy je lepší jen lehce zatlčit a hledat optimální míru zatlačení.

I u jízdy na kolečkových bruslích lze k přibržďováni či zastavení použít pluh. Nicméně to rozhodně není tak efektivní způsob jako na lyžích.  Ze sníženého těžiště a pokrčených kolenou postavíme brusle do áčkového postoje tak, že špičky směřují k sobě. Čím více se pokrčíme v kolenou a čím více dáme paty od sebe, tím efektivnější bude zastavení. Pluh používáme spíše při malých rychlostech, při větších jej spíše používáme ke zpomalování.

Toto je tedy výčet základních způsobů zastavení. Pokročilejší bruslař by tyto způsoby měl zvládat, bez jejich zvládnutí se rozhodně nepouštějte do větších rychlostí nebo do jízdy z kopce! Velmi účinná je kombinace několika  způsobů zastavení. Při jízdě z kopce tak např. můžete ke zpomalení využít pluh, poté patní brzdu a k dobrždění použít T - stop.