Zklamaná prezentací inline bruslení na tomto největším sportovním veletrhu v ČR odcházím na odpolední část Bike konference. Zajímá mě, jak moc se v rámci konference bude mluvit o dalších možných uživatelích cyklostezek, jakými mohou být právě bruslaři.

Přicházím na blok „Celková dopravní politika – praktické příklady“. Sedím a nevěřím vlastním uším, když  jedna paní zcela vážně 15 minut mluví o tom, jak nikdo v Čechách neumí udělat pořádné stojany na kolo a jak ona dlouho vlastně přicházela na to, že právě stojan je jedním z nejslabších míst cyklostezek na Plzeňsku. Vážená paní dlouho pracovala a studovala něco, co mají například v Nizozemí již dávno nastudované. Co dodat – škoda práce.
Mladý zástupce města Jihlava začíná svoji prezentaci nadějně. V její polovině však dojde na tato slova. „Statistiky na nově vyasfaltované stezce v Jihlavě ukázaly, že oproti staré stezce využívá nový  povrch ne 40, ale 60 cyklistů za hodinu.“ To už si v duchu říkám, že zas tak úžasný nárůst to není. Jenže mladý pán pokračuje a zcela nenápadně jen tak mimo řečí zkonstatuje, že kromě těch 60 cyklistů novou vyasfaltovanou cyklostezku využilo 80 bruslařů za hodinu a že jsou pro cyklisty spíše překážkou. Že se trochu motají a tak. Zřejmě to není žádná dobrá zpráva pro město Jihlava.
"To vážně všem  tolik překážíme?", povídám si v duchu, když svoji prezentaci začíná zástupce Greenways. Jeho první věty mi zvednou náladu. „Vážení, zejména ve městech je třeba mluvit nejen o cyklistech, ale o mobilitě jako takové. Počítejme také s bruslaři, vozíčkáři, případně pěšími...“

Při pozdějším rozhovoru s tímto zástupcem Greenways se dozvídám, že u všech těch cyklokomisí a na cyklokonferencích chybí lobbing bruslařů. Je to vlastně chyba samotných bruslařů, že za sebe více nebojují. „Copak bruslaři nemají nějakou asociaci, která by pro ně lobbovala?“, ptá se mě. „No, jeden svaz bychom tu měli, ale nejsem si jistá, zda lobbuje za rekreační bruslaře“, hodnotím si pro sebe stav, který vlastně ani neznám. Ze setkání odcházím s tím, že mám co dělat, abych do festivalu kromě jiného stihla sezvat všechny lidi, kteří pro inline bruslení v Čechách už něco udělali a dělat chtějí, zástupce obcí, kde vycházejí inline bruslení vstříc a zástupce obcí, kteří nevědí, že cyklostezka nemusí sloužit jen cyklistům.
Budu ráda, pokud mi pomůžete takové lidi oslovit. Není v mých silách objet celou republiku a zjišťovat, kde se starosta rozhodl investovat do asfaltu právě proto, že považuje kromě kola i bruslení za jeden z možných způsobů jak odradit mládež od fetování, jak se dopravit do práce nebo jak si bezpečně zasportovat.